Powermetalová skupina z Německa, Victorius, nedávno vydala nové album “World War Dinosaur” a k této příležitosti uspořádali také tour s názvem “Tour of the Strong” společně s Terra Atlantica a Aeon Gods. Bohužel se tato tour odehrávala pouze na německém území, ale někdy se vyplatí vycestovat.
Nakonec jsem se rozhodla navštívit celkem dvě vystoupení, které byly k nám nejblíže a to v Drážďanech 1.5.2026 a v Lipsku 2.5.2026. První den jsme se dostali do menšího klubu Pushkin a já se rozhodla užít si večer naplno a vůbec jsem nefotila. Druhý den byl ve větším klubu Hellraiser a návštěvnost byla také vyšší.
Otevírající kapelou byli Aeon Gods, relativně nová, v Česku prakticky neznámá skupina. Letos v únoru vydali své druhé album a také měli co představovat. Musím říct, že druhé album je o něco povedenější než to první, ale celkově mě tolik nezaujali. Naštěstí můj názor nesdílelo příliš mnoho přítomných a atmosféra se pomalu rozehřívala.
Další skupina, ale rozhýbala diváky ještě o mnoho více. Pirátská skupina Terra Atlantica je u nás bohužel taky celkem neznámá a do naší republiky bohužel nejezdí, ale jejich vystoupení rozhodně stojí za podívanou. Jejich skladby jsou velice nabité energií a celkem chytlavé. Je dost složité se jimi nenechat strhnout a nahlas si s nimi nezpívat jednoduché texty refrénů. Setlist byl složen z různých období, od nejnovějších singlů jako “Hoist the Sail” nebo “Land of Submarines” po ty nejstarší jako “Atlantica”. Já je naživo viděla poprvé a sice jsem očekávala skvělou párty, ale tohle bylo ještě lepší. Veškerý jejich čas na pódiu jsem si skvěle užila. Bohužel fotografie se moc nepodařily, kvůli všudypřítomnému modrému světlu.
Pak už přišla na řadu plnohodnotná dlouhá show mých velice oblíbených Victorius plná dinosauřích hitů. Bylo samozřejmé, že budou chtít hrát a také vyzkoušet především nové hity, ale nedošlo jenom na ně. Prvních pět skladeb bylo pouze dinosauřích. Rozjeli to úvodní skladbou “Total T-Rex Terror” a dále jeli rychlými singly jako “Raptor Squad Attack” a “Brachio Bazooka Battalion”. Následovala pauza s pár Ninji a skladba “Shuriken Showdown”. Já jsem hlavně doufala ve skladbu “Kingdom of the Strong” a také jsem se jí dočkala. Pak přišla další kombinace ninja a dino skladeb nejen těch nových, ale také třeba “Dinos and Dragons”. Největším překvapením večera pro mě byla skladba “Twilight Skies”, kterou jsem ještě naživo neslyšela a vždycky jsem chtěla. Závěr večera patřil ikonickým skladbám “Dinosaur Warfare” a “Super Sonic Samurai”.
Oba večery měly svoje kouzlo, ale upřímně sobota v Lipsku měla o něco větší náboj a pomohlo i domácí prostředí. Nicméně je vždycky skvělý zážitek vidět Victorius a potkat se všemi těmi zajímavými lidmi okolo. Ráda si to někdy zase zopakuji.
Report a fotografie: Kerry Lynx