Hämatom si pro začátek turné Gagamania vybrali Prahu. Ve čtvrtek 15. října přivezli do Paláce Akropolis nové skladby, staré známé songy a chuť strávit večer s fanoušky pěkně zblízka. A když říkám zblízka, myslím tím i hraní přímo mezi nimi.
Jsou koncerty, ze kterých odcházím spokojená, a pak takové, po kterých bych si klidně dala celé vystoupení znovu. Hämatom v Akropoli patřili do té druhé skupiny. Viděla jsem je už poněkolikáté a zažila jsem je i na festivalu, kde k jejich vystoupení patřila pořádná ohnivá show. Na jejich koncerty už tedy chodím s jasným očekáváním: budu se bavit. Zatím mě v tom ani jednou nenechali.
Večer otevřeli domácí Mean Messiah, trojice ve složení Dan Friml u kytary a mikrofonu, baskytaristka Lenka Čechová and drummer Matěj Meier. Jejich progresivní industrial metal přinesl do Akropole podstatně temnější náladu než pozdější rozjuchaní Hämatom. Matěj nezapře, že je Meier, bratr Miloše známého z Dymytry. Jeho hra mě na celém setu bavila nejvíc. Frimla naopak spojení kytary a zpěvu podle mého trochu drželo na místě. Mám radši, když má frontman volné ruce a může víc pracovat s publikem, a tady mi právě tenhle kontakt chyběl. Ani pod pódiem se lidé zatím příliš neodvázali.






Vyprodáno nebylo. Dorazilo přibližně 400-500 lidí, což mě u téhle kapely trochu zamrzelo. V Německu jsou Hämatom doma na velkých pódiích a větší publikum by si zasloužili i u nás. Kapela se tím ale očividně nenechala rozhodit. Od začátku bylo vidět, že si přijela koncert užít, a lidé pod pódiem měli stejný plán.
Po intru přišla GAGA, následovaly Out of Order and Kids. Úvod tak dostal pořádný kus nové tvorby spojené s EP Gagamania Mixtape. Hämatom ale dobře vědí, že lidé přišli i na svoje oblíbené skladby. Publikum bylo mezinárodní. Nord během večera zjišťoval, odkud fanoušci přijeli, a vedle domácích se ozývali také návštěvníci z Německa a Rakouska. Někdo to měl do Akropole pár zastávek, jiný si kvůli koncertu udělal výlet přes hranice.










I stumbled upon Hämatom mě baví jejich ochota jít lidem naproti. Nord publikum průběžně zapojoval a bylo vidět, že ho reakce pod pódiem těší. Nejvíc mi v hlavě zůstala část po sólu kytaristky Rose. Nord s Ostem se přesunuli do publika a další dvě písničky odehráli mezi lidmi. Fanoušci měli muzikanty na dosah a já zase další důvod litovat, že nemůžu současně fotit a jen tak si to užívat. Tohle byla pecka.
Dobře fungovalo i střídání nálad. Akustická část dala večeru jinou podobu, pak se zase přitvrdilo. V setu měly místo Tanz auf dem Vulkan nebo Wir sind Gott . Program byl pestrý, přesto držel pohromadě. A velkou zásluhu na tom měl zvuk, který byl ten večer opravdu povedený.











S blížícím se koncem se nikomu zjevně nechtělo domů. Na závěr zazněla Es regnet Bier. K pivní hymně patří možnost připít si a Hämatom se postarali, aby společnému zpěvu odpovídalo i občerstvení a fanouškům rozdávali pivo. Po tom, co se v klubu celý večer dělo, bych si těžko představovala vhodnější poslední skladbu.
Hämatom jsou pro mě přesně ta kapela, u které má smysl vyrazit na koncert, i když jste její desky dávno slyšeli mnohokrát. Kvůli tomu, co vzniká mezi nimi a lidmi v sále. V Akropoli se to povedlo od začátku do konce. Skvěle zahraný a nazvučený koncert, při kterém se kapela bavila stejně ochotně jako její fanoušci. Klidně bych si přidala. A podle všeho bych v tom nebyla sama.
Report and photos by Lenka Machuldová
Video: HaXeN Report

