Rock Castle 1. den: Od nových objevů až po pirátské šílenství

Léto nám pomalu končí, ale v okolí je stále spousta akcí i pod otevřeným nebem a minulý víkend (od čtvrtka 13. do soboty 15.8. 2026) nebyl výjimkou. V zámeckém parku v Moravském Krumlově se konal další z ročníků festivalu Rock Castle a ani letos nechyběla velká jména mezi účastníky.

Nadějné kapely zahájily festival ve velkém stylu

Začínalo se již ve čtvrtek v poledne a to švýcarskou symfonickou kapelou Deep Sun. Skupina u nás ještě není tak známá, ale rozhodně si pozornost zaslouží. Byl to sice trochu pomalejší rozjezd nicméně kvalitní.
Další kapela na pódiu nastoupila v mnohem rychlejším tempu, jelikož jimi byli němečtí power metalisté, Victorius. Opět nijak velké jméno, zvláště na české scéně, ale věřím, že se to rychle změní. Kdo mě zná, by měl již vědět, že je z jedna mých velice oblíbených skupin. Myslím, že také na tomto českém festivalu zanechali slušný dojem a snad také získali několik nových fanoušků. Jejich vystoupení jsou plná energie, ninjů a samozřejmě dinosaurů, kteří se objevili také v publiku.
Fanoušky rockové muziky jistě potěšilo taky čistě ženské uskupení Thundermother ze Švédska.
Premiéru na českém festivalu si také odbyli německo švýcarští gothici Hell Boulevard. Ti svým zvukem a stylem trochu připomínají své známější krajany Lord of the Lost. I přes drobné technické potíže si své vystoupení jistě užili a snad je uvidíme někdy znovu.

Od festivalových kuriozit k osvědčeným hvězdám

U premiér jsme ale ještě neskončili, další vystupující kapelou byla německá dejme tomu rocková skupina Brunhilde. Ta byla pro některé překvapením, pro někoho spíš bizárem, ale rozhodně to bylo osvěžení, které nikdo nečekal.
Kanonenfieber jsou již u nás známější a v posledních letech velice populární kapelou, která vypráví zajímavé válečné příběhy. Bez znalosti němčiny sice z textů moc nepochopíte, ale hudba společně s kostýmy vydá i tak za dost.
Poté už se vystřídala již časem vyzkoušená jména. Prvním z nich byli jistě švédští Dynazty, kteří se těší obrovské popularitě nejen u dámské části publika. Mezi mé osobní favority ale nepatří a upřímně jejich živá vystoupení mě nudí čím dál víc. Času na pódiu nedostali příliš, ale i tak dokázali vměstnat do setu instrumentální skladbu, bubenické sólo a poslední skladbu “Heartless Madness” natáhnout na více jak 15 minut.

Emoce, kachničky a metalové covery

Sonata Arctica přijela se svým setlistem, který oslavuje 30 let na scéně a rozhodně tím překvapili nejenom mě. Já nejsem člověk, který by si dopředu četl setlist, aby se připravil dopředu. O to více mě potěšilo kolik starších a ne často hraných skladeb zařadili. Nejvíce mě dojala sekce balad zařazená uprostřed setu, především skladba “Shy”, která mě instantně vrátila zpět v čase. Nechběly ani populární skladby jako “I Have a Right”, “Full Moon” nebo “Victoria’s Secret”. Byla to prostě dokonalá cesta naskrz celou diskografií.
Následovala pirátská párty s Alestorm plná nafukovacích kachniček. Na tři velké kachničky přímo na pódiu jsme již zvyklí, ale hned od začátku vystoupení se jedna další objevila nad lidmi a ke konci jich davem plavalo dokonce osm najednou. Dlouhý setlist se moc nelišil od toho z minulého roku, ale proč měnit něco, co již zaručeně na lidi funguje. Zahráli od “Keelhauled” přes “Mexico”, “The Storm” po “P.A.R.T.Y.” a závěr již klasicky patřil skladbám “Drink”, “Uzbekistan” a “Fucked With an Anchor”.
Půlnoční závěr dne patřil hvězdě youtube a výjimečnému muzikantovi Leo Moracchiolivi a jeho uskupení Frog Leap. Proslavil hlavně díky metalovým coverům skladeb různých žánrů, které předvedl také naživo. Kdo by neznal skladby jako “Ghostbusters”, “I’m Gonna Be (500 miles)”, “Zombie” nebo “Eye of the Tiger” a nechtěl by se je poslechnout v kvalitní metalové verzi? Byla to velice nabíjející show i v takto pozdní hodině.

Již první den byl velice nabitý různými žánry a hvězdami. Pokračování bude již brzo následovat, tak nás nezapomeňte sledovat! Více fotografií a videí na našich sociálních sítích a také na profilu festivalu (Facebook).

Report: Kerry Lynx
Fotografie: Pragokoncert