Basinfirefest 2026, jubilejní 20. ročník jednoho z významných českých rockových a metalových festivalů, se uskutečnil ve dnech 24. až 27. června 2026 ve Spáleném Poříčí v Plzeňském kraji, na rozlehlé travnaté ploše nedaleko města. Festival během čtyř dnů přivítal tisíce návštěvníků z České republiky i zahraničí a nabídl pestrý program složený z vystoupení světově uznávaných interpretů i domácích kapel. Díky kvalitní organizaci, přátelské atmosféře a atraktivnímu hudebnímu line-upu opět potvrdil své pevné místo na mapě evropských metalových festivalů.
Středa den údajně nultý
Po příjezdu to hned vypadalo že všichni už tu jsou. Louka na parkování a stanování byla slušně naplněna.
Rozjezd nastal v pět hodin večer s Carpatia Castle. Že to byl úvod na jedničku svědčí, že skupina po ukončeném setu musela přidat ještě jednu píseň. Fanoušci tak prostě rozhodli.
Poté jsem měl pocit, že sleduji utržený japonský rychlovlak. Jihočeši z Blatné Libido Challenger se nešetřili a nešetřili se ani fans, po celou dobu jejich setu jel pod pódiem moshpit.
Pak scénu ovládli slovenští ČAD a thrash se rozléhal do okolních lesů a luk vrchovatě. Přijeli skvěle naladění a průpovídky mezi songy skvěle bavili. Hráli své největší hity, takže ten, kdo je nezná, se dozvěděl že “Lidi smrdí” a nebo že tu jsou “Medvedě”.
Mnou milovaná Insania přijela do Spáleného Poříčí kázat o pravdě, lásce a hejtech. Skvělé vystoupení při kterém byl asi nejlepší zvuk dne.
Bohužel poté jsem musel valit domů a zbytek dne už jsem nebyl před pódiem, ale za volantem.
Čtvrtek den 1.
Dorazil jsem až po práci akorát když pódium ovládli jeptišky Dogma. Letos tyto dámy vidím už podruhé a cítím se jako hrdina. Skupina je zajímavá, ale mě osobně hlasově nesedí současná vokalistka. Jejich vystoupení, ale sklidilo nadšené ovace a to hlavně u pánské části publika.
Následovala domácí legenda XIII. Století. Tady není o čem se bavit. Prostě hit střídal hit, fanoučci zpívali a nálada byla jednoduše skvělá.
Na The Pretty Wild jsem byl zvědavý a následovalo lehké zklamání. Dvě zpěvačky se snažily, ale z beden se loudil příšerný zvuk, během festivalu už bohužel poněkolikáté. Skupina měla technické problémy i na pódiu a pak tak nějak dokončili svůj set.
To když pódium ovládli Deloraine to byla jiná káva. Takhle si představuji skupinu která svým vystoupením i žije. Jednou si je musím dát i na samostatném koncertě. Snad nebudou chtít abych s nimi i tančil.
Suicidal Angels přivezli skvělí trash a vystoupení nemělo chybu.
Poté měli následovat W.A.S.P. Ti ale koncert zrušili a tak přijela rychlá náhrada která možná ještě ani nedorazila domů protože před třemi týdny vystupovali Freedom Call v nedaleké Plzni. Tahle banda v Plzni měla v kotli narváno tady bohužel ne. Ale to FC nerozhodilo a svůj happy metal by klidně hráli i kdyby pod pódiem bylo jen pět lidí. Májí můj velký respekt, jak se záskoku zhostili. Bohužel Jejich vystoupení zase hodně kazil zvukař.
Poté pódium ovládli Death to All. Tohle byl prostě death že jsem čekal že snad začne brečet i nebe. Mě potom přemohla únava že jsem málem zemřel u auta, ale domácí legenda Arakain určitě dorazila, protože když jsem procitnul, tak jsem z dálky slyšet Toužu (Jana Toužimského).
Pátek den 2.
Pátek už definitivně nesl název svého místa Spálené Poříčí. Já byl hledat stín v areálu už od samotného otevření. První dvě skupiny jsem pouze slyšel ze svého stínu, ale skupinka věrných fanoušků se před pódium odvážila.
Já jsem šel až na mého headlinera celého festivalu skupinu Tailgunner. To jsou mladí borci, co pokračují v nové vlně britského heavy metalu. Mě určitě nezklamali. Byla to jízda od začátku do konce a kluci se na pódiu rozhodně nešetřili.
Protože v tuto dobu před pódiem ještě nebyl žádný stín, tak jsem následující bandu neviděl. Přišel jsem se podívat až na legendu Darkness. Před pódiem měli velkou skupinu fans, a předvedli moc pěkné vystoupení.
Trojice The Browning přivezla na Basin nadupaný deathcore míchaný s elektronikou a před pódiem se doslova ducalo.
Před pódium jsem se vrátil na legendu Six Feet Under. Tento americký death metal měl ohromnou sílu a v kotli bylo opravdu narváno spokojenými fans.
Následovala další legenda Paradise Lost. Ti když naposledy navštívili Basin tak mě lehce zklamali. Letos bylo jejich vystoupení určitě lepší.
Napalm Death to do slušně naplněného areálu opravdu napálili.
Pro mě překvapení dne zařídili jednoznačně Drowning Pool. Měli pomalejší rozjezd, ale pak to byla opravdu síla. To bylo opravdu skvělé vystoupení.
Pak následoval návrat do osmdesátek. Glam rock v podání Steel Panter neměl chybu. Skvělá hudba a legrace ovládla pódium i celý areál. Líbilo se mi jak si pánové vlastně dělají legraci i ze sebe samých. Krásný moment byl když na pódium musela přijít i jejich fanynka Marie. Kterou na závěr následovalo ještě asi deset dalších dívek či dam.
O závěr horkého dne se postarala Croza, ale to už jsem vysílen odešel do hajan.
Sobota den 3.
Byl to den spalující a závěrečný. Po ránu mě překvapilo kolik lidí už odjíždělo, ale naštěstí místo nich dorazili další, co si koupili lístky pouze na sobotu, na Apocalypticu.
Opět mě k pódiu přivedla až v pořadí třetí skupina Vanir. Tento vikingský melodický death metal byl skvělý a pánové sklidili mnoho nadšených ohlasů.
Po nich následovala náhrada místo ADX, přijela mladá ukrajinská skupina z Prahy se skvělým thrashem. Kluci záskok využili a určitě získali mnoho nových fanoušků.
Následující smečka získala určitě titul největších bláznů na Basinu. Kdo Green Jelly neviděl ten nepochopí. To co se dělo na narvaném pódiu a pod pódiem se prostě nedá popsat. Jeden nevěděl, co má sledovat dřív. Areál se skvěle bavil, metalisti jsou prostě přerostlé malé děti.
Poté mě k pódiu přivedla hudba mladých Němců Our Promise. Parádní mladý melodický metalcore.
Bullet to byl heavy metal a kdo zavřel oči ten prostě slyšel legendu UDA.
Na folkové piráty Ye Banished Privateers jsem se těšil a mé srdce bylo šťastné. Piráti nezklamali ba naopak.
Venom INC. to byl prostě metal který nikoho nešetřil. Tvrdí fans byli nadšeni jejich parádní show.
Následovalo asi už opravdu loučení s českou blackmetalovou legendou ROOT. Srdce metalistů plakala, když viděla, že legenda asi už opravdu odchází.
Čelisté Apocalyptica ovládli pódium se svou dávkou skladeb od Metallicy. Pánové byli v dobré náladě, čehož jsem byl svědkem i na autogramiádě. Hecovali fanoušky, rozdávali úsměvy, ale špatně nazvučené doprovodné bicí jejich vystoupení dost kazilo.
Tím pro mě letošní spalující Basin skončil a jestli bude svět v pořádku tak se ve Spáleném Poříčí uvidíme 23 – 27. 6. 2027 spoelčně s Wind Rose, Rotting Christ, Batushka, Cryptopsy a dalšími.
Fotografie z prvních dvou dnů: Vasilis Tiropolis (více na https://www.xp-spot.com/index.php/gallery)
Report a zbytek fotografií: Milan Vykoukal