Švédská progresivní metalová kapela Evergrey vydala 5. června své patnácté album s názvem „Architects of A New Weave“. Album, na které nás naladily čtyři úžasné singly – „Architects of A New Weave“, „The World Is On Fire“, „Leaving The Emptiness“ a „A Burning Flame“, splňuje vysoká očekávání, která tyto skladby vzbudily. Skladba „Oxygen“, vydaná 6. listopadu 2025, se nachází na druhém CD (Deluxe Version) a ne na samotném albu, což mě trochu mrzí, protože mě tato skladba opravdu uchvátila.
Kapelu Evergrey založil v roce 1993 zpěvák, skladatel a kytarista Tom S. Englund společně s dnes již bývalým kytaristou Danem Bronellem. Spolu s kytaristou a nejnovějším členem Stephenem Plattem, bubeníkem Simenem Sandnesem, basistou Johanem Niemannem a klávesistou Rikardem Zanderem se Tomovi opět podařilo vytvořit jedinečné album, na kterém najdeme temná témata, která jsou již léta charakteristická pro tvorbu kapely, avšak s novým závanem bojovnosti.
Album otevírá skladba „Welcome to the Pattern“, mluvené slovo, které slibuje něco nového: „vytváříme novou strukturu, kde se odvážní rodí znovu“. Evergrey tak představuje svůj nový záměr.
Následuje skladba „The Shadow Self“. Těžká skladba, ať už co se týče riffů, nebo tématu, ale už v ní zaznívá otázka, jak se znovu spojit se svým vnitřním já. Kytary hrají rázné a silné riffy, které nesou stín, zatímco klávesové téma se objevuje a mizí jako záblesky světla, jako blikající hvězdy. „Tma mě volá“, ale Evergrey se dostane ze stínů do hvězdného světl. Další skladba, „Architects Of The New Weave“, definitivně ukazuje, že se ve stínech neztratíme na příliš dlouho. „Jsme součástí probouzejícího se slunce“ a kapela nás postaví na nohy a promění chaos v řád. Rytmus bicích je pravidelný, klávesy jsou silnější a riffy těžké, ale temnota se mění v bojovnost. „Ze stínů ke hvězdnému světlu, z rozkladu k tvaru“, toto album buduje řád z chaosu a tuto konstrukci vidíte v samotných skladbách.
Cesta nikdy není přímočará a následující skladba „The World is On Fire“ nás s pocitem viny opět zavede do temnoty. Dostaneme se od osobního a soukromého světa k tomu širokému. Svět hoří, můj svět hoří, všechno je zamlženo slzami a strachem. Tomův hlas dokonale zprostředkovává emoce celé skladby bez přehánění a přímo oslovuje posluchače. Následuje „Heaven“, pak „The Script“, opakující tento vzorec vzestupů a pádů, těch momentů naděje, touhy po změnách a bojovnosti versus bolesti, zoufalství a pochybností. Chaos se setkává s řádem, temnota se setkává se světlem a toto album vše mísí, dokonce i uvnitř každé písně.
„Leaving the Emptiness“ to dokonale ukazuje. Píseň začíná slovy „Jsem ztracený a cítím se bezcitný“, ale refrén přichází s „necháváme prázdnotu za sebou“. Píseň v nás vyvolává touhu utéct, začít se hýbat v jejím rytmu za doprovodu energických kytar. Je to zlomový bod, druhá část alba, ve které se příběh začíná vyjasňovat, jak můžeme vidět v „Longing“: „Zavírám oči a začínám věřit slovům, která říkáš, začínám je cítit“. Druhá část alba také působí méně těžce než ta první, a to i co se týká melodií, které tento vývoj potvrzuje.
„A Burning Flame“ s Mikaelem Stannem (Dark Tranquility, The Halo Effect, Cemetery Skyline) dále rozvíjí tento příběh. Hořící plamen je v nás. „Call Off Your Lions“ posouvá děj ještě dál. Jsme tvůrci nové struktury, ne pouhými pozorovateli, jsme pány svých životů: „nesleduj svůj život“, „nečeká na tebe“. Osvobození přichází s „Chains of Shame“. Pochopení starých vzorců a řetězů lze prolomit, jakmile si je uvědomíme. Vše vede k „The Prophecy“, kde se objeví světlo. Jakmile začneme jednat a staneme se aktivními tvůrci svého života. Tato skladba s obzvláště silnými orchestrálními pasážemi se vrací k tomu, co bylo řečeno v úvodu: stateční se znovuzrodí.
Na svém novém albu „Architects Of A New Weave“ kapela Evergrey opět dokonale ladí texty a melodie, aby tak zprostředkovala své poselství. Jedná se o typické Evergrey, s Tomovým jedinečným hlasem, který umí dodat skladbám váhu a hloubku, vycházející ze stejných základů jako předchozí alba. Avšak je tu něco, co působí přímočařeji a nadějněji. Evergrey se daří zůstat rozpoznatelnými, aniž by setrvávali ve své komfortní zóně.
Od té doby, co jsem objevila Evergrey s albem „Escape of The Phoenix“, mě nikdy nezklamali a toto album není výjimkou. Opravdu oceňuji ten závan novosti, který přináší téma, melodie i noví členové. Jsem uchvácena hlubokými texty každé skladby. Někteří skalní fanoušci se mnou možná nebudou souhlasit, ale tomuto albu dávám solidních 95 %!
Autorkou: Céline Fetel
Překlad do CZ: Kerry Lynx