Pražské Rock Café hostilo v pátek 16. ledna večer v rámci evropského turné americké kapely Rain City Drive a Honey Revenge, doplněné o speciálního hosta Belmont. Klubový koncert přilákal překvapivě početné publikum a potvrdil, že moderní americký poprock má v české metropoli své pevné místo.
Do pražského Rock Café jsem dorazila těsně před osmou hodinou, což znamenalo jediné: první kapelu večera, Belmont, jsem bohužel nestihla. Chicagská formace pohybující se na pomezí pop-punku, emo a moderního rocku tak pro mě zůstala zahalená tajemstvím. Klub byl příjemně zaplněný, publikum se skládalo převážně z mladých lidí, objevovala se spousta párů a také hodně cizinců, a musím přiznat, že věkový průměr jsem lehce zvedala. Překvapil mě také nezvykle vysoký počet fotografů, což u klubových koncertů nebývá samozřejmostí a jasně to naznačovalo, že o obě kapely je i výrazný mediální zájem.
Honey Revenge vtrhli na pódium jako uragán. Žádné zdlouhavé rozehřívání, žádné rozkoukávání se, prostě rovnou na plný plyn. Mladá, živelná kapela na mě okamžitě zapůsobila. Usměvavý, věčně vytlemený kytarista Donny Lloyd, energická zpěvačka Devin Papadol, basistka i bubeník dokázali během chvilky strhnout fanoušky ke spontánní taneční párty.
Zazněly skladby jako „Sensitive“, ale i novější věci včetně lehce ulítlé „Poison Apple Baby“. Devin mezi písničkami zmínila, že po návratu z evropského turné kapelu čeká vydání nového alba, což fanoušci ocenili hlasitým jásotem. Zpěvačka se dokonce v jednu chvíli vydala mezi lidi, což vyvolalo explozi nadšení.
Upřímně? Ačkoliv se to možná nemá říkat nahlas, Honey Revenge na mě zapůsobili víc než headlineři večera. Jejich energie, radost a bezprostřednost byly nakažlivé. Klišé o „elektrizující atmosféře“ tady nebylo klišé, ale čistá realita.
Po téhle smršti přišli na řadu Rain City Drive. Zpěvák Matt McAndrew poděkoval fanouškům a zmínil, že jde o jejich první evropské turné, kde vystupují jako headlineři, což ho osobně velmi těší. Kapela působila sebejistě, profesionálně a sehraně.
Hudebně nebylo co vytknout. Moderní hardrock/poprock, silné melodie, skvěle zazpívané písně s emocemi i obsahem. Zazněla rozchodová „Wish You the Best“, osobnější „Neverbloom“, o které Matt mluvil v souvislosti se svým otcem, i energické kusy jako „Medicate Me“ nebo „Cutting It Close“. Právě při poslední se v davu objevili i odvážní crowd surfeři, což je v malém klubu s nízkým stropem lehce adrenalinová disciplína, protože fanoušek skončí přímo na pódiu. Pořadatelský tým to ale zvládl s přehledem, zjevně to nebylo nic, co by je zaskočilo.
Po vizuální i energetické smršti Honey Revenge působil jejich pódiový projev o poznání umírněněji, možná až lehce staticky. Hudba skvělá, hlas perfektní, ale ta jiskra, která předtím zapálila celý klub, tu prostě byla slabší.
Celkově ale šlo o velmi povedený večer. Moderní, mladý poprock, který má co říct a dokáže si své publikum najít. A hlavně je skvělé, že Rock for People dál obohacuje české luhy a háje kapelami z různých koutů světa, méně i více známými, neokoukanými a svěžími. Přesně taková hudba do klubů patří.
Text a foto: Lenka Machuldová