Letos se konal již 4. ročník festivalu ve Zbytinském lomu. Program byl nabitý kapelami z české scény, ale i té zahraniční. Již v pátek 4.7. se lom zaplnil hudbou.
Šumava si letos opět postavila hlavu a festival South of Heaven odstartoval trochu jinak, než bylo v plánu. Ještě v pátek kolem jedenácté se nad Zbytinami přehnala pořádná průtrž mračen a organizátoři i zvukaři si museli dát nedobrovolnou pauzu. Naštěstí technika zůstala suchá a jakmile déšť ustal, všichni se s vervou pustili do práce. Festival se rozjel jen s mírným zpožděním a jako vždy v naprosto pohodové náladě. První návštěvníci se začali sjíždět už ve čtvrtek večer a podle tradice zamířili do místní Zbytinské hospůdky. Vzduch byl naplněný očekáváním a srdečným smíchem lidí, kteří se tu vídají rok co rok. South of Heaven už dávno není jen festival, ale taková naše metalová rodina.
Páteční program se rozjížděl zlehka. Úsměv nám na rtech vykouzlil místní folklórní spolek Zbytinské baby. Přijely stylově, na valníku, který táhl traktor jednoho z místních zemědělců a za doprovodu harmoniky zazpívaly několik lidových písní. A kdo by si myslel, že metalisti budou znuděně přešlapovat, ten by byl vedle. Refrény se zpívaly hromadně a došlo i na tanečky.
Letos nám na pódiu chyběl Alan Rohan, který se z moderování omluvil ze zdravotních důvodů. Všichni mu samozřejmě přejeme brzké uzdravení a doufáme, že ho příští rok opět uvidíme na pódiu. Mikrofon mezitím převzal Martin Harynda Jasek z rádia Bloodstream a zvládl to s přehledem i nadhledem.
Jako první kapela vystoupili Sixth Dimension. Ti vyhráli soutěž kapel a zajistili si tak své místo v line-upu. Otevřeli program s nadšením a pořádnou dávkou energie. Po nich nastoupili Day Before, kteří už ve Zbytinách nejsou žádní nováčci a jejich návrat potěšil nejednoho fanouška v publiku.
Další kapelou byli 100na100, zajímavá parta s výraznou zpěvačkou. Já osobně jsem se těšila na Donor a nezklamali. Byli jsme svědky power metalového nářezu, který si užilo také několik jejich skalních fanoušků z první řady. Ze Bzence dorazili Shaark, zkušení, suverénní, syroví a hlasití přesně tak, jak to má být.
Pak přišla portugalská Godiva. Tahle kapela je zážitek od prvního pohledu. Jejich výrazná promyšlená image, temná atmosféra i hudba vzbuzující silné lehce děsivé emoce je velice unikátní. Na začátku bylo na lidech vidět, že si nejsou úplně jistí, co si o tom myslet. Přece jen to nebylo nic, na co by se dalo tančit nebo mávat kelímkem, ale jakmile se člověk naladil na jejich vlnu, bylo jasno. Intenzivní set zakončilo nekonečné focení s fanoušky, podpisy a spousta nadšených reakcí. Godiva letos přijela v novém složení a pozornost na sebe strhávala nová bubenice. Večer si nechala v tetovacím stánku vytetovat na kotník logo festivalu. To je malý, ale krásný důkaz toho, že i pro kapelu měl ten večer váhu.
Následovali italští Draconicon, opět vizuálně výrazní, s orchestrálními prvky a gothic atmosférou. Celý set byl koncepčně promyšlený, ale přiznám se, že zpěv mě tolik neoslovil. Chyběla mu jistota a razance, která by takovou show pozvedla o level výš.
V programu došlo na jednu změnu. Místo Solar System nakonec hráli Naplech z nedalekého Husince. A byla to pecka. Nejen že do publika nasypali pořádnou dávku punkové energie, ale zároveň přinesli něco výjimečného. Na pódiu s nimi pobíhal jejich asi dvouletý parťák, syn kytaristy. S kytarou, gesty a vážnou tváří to celé odehrál po svém.
Závěr večera patřil Infernal Tenebra z Chorvatska, ale jejich set mě osobně příliš neoslovil. Chyběla mu větší energie, něco, co by diváka vtáhlo a udrželo. Možná za to mohlo i načasování, na konec programu, už bylo zkrátka těžké udržet pozornost.
Celý den provázelo krásné slunečné počasí. V areálu panovalo příjemné teplo a návštěvníci se mohli kdykoli osvěžit sprchou, kterou zajišťovali místní dobrovolní hasiči.
Co je ale pro South of Heaven nejvíc typické? Že se tu lidi znají. Vítají se jako staří známí, i když se třeba vidí poprvé. Míchá se tu přátelství s otevřeností a každá nová tvář zapadne, jako by tu byla odjakživa. A právě ti, co přijedou poprvé, většinou odjíždějí s pocitem, že našli svůj kousek světa – a už plánují, že se vrátí.
A tohle byl teprve první den. Brzy vám přineseme i report ze soboty.
Text a foto: Lenka Machuldová
Galerie fanoušků z pátečního dne: https://eu.zonerama.com/LeMa/Album/13528727