Již v květnu loňského roku oznámili kanadští Sum 41, že se po skoro třiceti letech hudební kariéry chystají vydat poslední dvojalbum „Heaven :x: Hell“, ke kterému pojedou závěrečnou tour. Tím by chtěli dát fanouškům příležitost se s nimi řádně rozloučit. Letos v létě zavítali na hradecký festival Rock For People. Později oznámili, že s úplně posledním samostatným koncertem se k nám vrátí na podzim.
A nyní nastal ten den, 10.11.2024 – datum posledního koncertu této punkrockové kapely pro české fanoušky a zároveň jeden z posledních jejich koncertů vůbec. Poslední turné se nese nejen v rámci rozlučkové desky a má příhodný název „Tour of the setting Sum“.
Role předskokanů a hostů tohoto turné se ujali britští Neck Deep, kteří jsou Sum 41 žánrově celkem blízko. Také je české publikum mohlo vidět v létě na Rock for people. Pokusili se diváky rozehřát, bohužel s nimi však úplně nespolupracoval zvuk. Zpěvákovi bylo špatně rozumět, avšak fanouškům, co texty znají, to až tak moc nevadilo. Zahráli asi třičtvrtěhodinový set, kde zazněly například songy „Dumbstruck Dumbf**k“, „Motion Sickness“ nebo „Take Me With You“. Mezi songy se frontman Ben Barlow lehce rozpovídal o politické situaci, vystoupení zakončili songem „In Bloom“.
Ve třičtvrtě na děvět spadla plachta za mocného dunění hudby. Jakmile kapela dorazila na pódium, svou nabitou energií si fanoušky hned získala. Hned zpočátku zazněly songy jako „Motivation“, „The Hell Song“, „No Reason“ či „Underclass Hero“.
Frontman Deryck Whibley do koncertu hodně zapojoval fanoušky, děkoval své „crazy motherfuckers family“ a nabádal je, ať se nebojí si koncert užít se vším všudy. Taktéž ten večer zahrál pár songů na kytaru, kterou dostal ve svých sedmnácti a figurovala v jejich začátcích.
Fanoušky dost překvapilo zařazení songu „Noots“, který kapela moc naživo nehraje. Na to navázali novinkami z aktuálního alba, dočkali jsme se songů „Ladminess“ a „Dopamine“. Mimo jiné nechybělo pár coverů („Raining Blood“ od Slayer či „Master of Puppets“ od Metallicy), „Walking Disaster“, „With Me“ nebo píseň „Pieces“, kdy si úvod zpěvák střihl za piánem. Zdárný konec přišel se „Still Waiting“ nebo „Fat Lips“. Na přídavek kapela zvolila „Waiting on“, „Twist of Fate“ a „Into Deep“. Druhý přídavek s „Goodbye“ a „Welcome To Hell“ už však tak čekaný nebyl a bohužel někteří mezitím již stačili odejít.
Nabušený koncert trval dvě hodiny, byl plný energie a je vidět, že se kapela chtěla rozloučit ve velkém stylu. Přestože stage byla celkem skromná, sestavená jen z celkem nápadného backdropu, veškeré dění na pódiu naprosto profesionálně ladilo. Když se na stagi občas objevily kouře nebo ohně, všechno bylo přesně vypočítané a sedělo dokonale do rytmu.
Přestože fanoušky, hlavně mileniály a spol., mrzí, že se kapela rozhodla skončit, jsme vděční, že jsme se s nimi mohli důstojně rozloučit. Teď nám nezbývá než doufat, že jim bude hudba chybět a rozhodnou se třeba navrátit zpět.
Autorkou fotek, videa i textu: Šárka Preslová