Dnes se chci po delší době opět věnovat české tvorbě a to konkrétně nejnovějšímu albu „Quo Vadis“ od skupiny Sebastien.
Tato kapela nedávno prošla změnou ve složení. Ke stálým členům Jirku Rainovi (kytara,zpěv), Pavlu Dvořákovi (klávesy) a Lukáši Říhovi (bicí) se připojili na pozici kytaristy Adam Ironstrike a na pozici baskytaristy Vojtěch Škráček. Na albu se vyskytuje také několik hvězdných hostů, včetně vokalisty Ládi Křížka nebo kytaristy Pavla Hanuse a také ještě několik předchozích členů (Petr Skala, Jiří Háb). Album dokončili ve spolupráci s producentem Rolandem Grapowem (ex-Helloween), ke kterému se opět vrátili.
Album vyšlo 28.6.2024 a celkem obsahuje 10 nových originálních skladeb a jeden cover. Všechny skladby mají text v češtině, takže spousta zahraničních fanoušků může protestovat, ale za mě se to ke kapele hodí a hlavně Jirkovi čeština prostě hlasově sedí. Pojďme si už konečně všechno poslechnout.
Na úvod je hned titulní skladba „Quo Vadis“. Ta má velmi výrazný zvuk elektrických kláves s rychlými kytarovými riffy. Všeobecně mě tahle skladba moc neoslovila, hudba není úplně špatná, ale vokálně je spíše podprůměrná. Naštěstí zbytek alba je výrazně lepší.
Druhá skladba „Žít“ má pomalejší klávesový úvod s pěknou melodií. Refrén už je rychlejší a má velmi chytlavou melodii s jednoduchým textem na zapamatování. Tato skladba by mohla být pěkná i při živých vystoupeních.
Na třetí skladbě v pořadí „Vteřiny“ se objevuje hostující kytarista Phillip R. Porter. Také proto je zvuk skladby více kytarový, riffy a sóla se vyskytují častěji. Líbí se mi tempo a energie této skladby, refrén je opět velice chytlavý.
Další v pořadí je skladba „Smutky“ s hostující ženskou vokalistkou Shirley Tracanna. Taková rychlejší balada, kde se místama vyskytují velice jemné vokály v kombinaci s akustickou kytarou. Kytarové sólo v můstku je doplněno také o sólo klávesové. Text je velice příjemně napsán.
Pokračujeme další skladbou s názvem „Prodaný svět“. Velice rychlá skladba s výraznými bicími. Taková skladba nesmí na žádném power metalovém albu chybět.
V půlce alba se nachází „Svým srdcem zabíjíš“. Tato skladba je hodně založená na vokálech, kde si George hraje s různými polohami (hlavně těmi nízkými). V pozadí pak můžeme slyšet celkem jednoduchou, ale příjemnou melodií.
Sedmou skladbou je „William“. Velice svižná melodie hraje již od začátku skladby. Můžeme slyšet výrazné bicí doplněné dalšími nástroji a samozřejmě také vokály ve střední poloze.
A pokračujeme v podobném tempu skladbou „Rubikon (49BC)“. Skladba má trošku basovější zvuk, který podporují také chraplavější vokály. V textu je velice poznat Jirkův zájem o historii.
Devátou skladbou je „Prázdná náruč“. Můžeme slyšet celkem výraznou basu a kytaru v popředí s jemným a trochu se ztrácejícím vokálem. Text je velice dojemný a zpívaný je velmi procítěně, především v refrénu je to hodně slyšet.
Poslední originální skladbou jsou „Ozvěny“. Klavírní melodie skladby s plným čistým vokálem hned od prvních tónů zní opravdu skvěle. Takováto poloha Georgi velmi sedí. Klasická balada také nesmí chybět.
Na závěr alba je ještě přidán cover od legendárních Olympic „Slzy tvý mámy“, ke kterému svým hlasem přispěl také Ladislav Křížek.
Pořád je to jedna z mých nejoblíbenějších českých kapel, ale upřímně musím říct, že předchozí album mě zaujalo víc. Některé skladby se povedly více, některé bohužel méně. Dle mého názoru Jirkovi více sedí pomalejší balady, kde vynikne jeho jedinečná barva hlasu. Nicméně hudebně jsou skladby propracované a stále nadprůměrné. Chtěla bych si některé radši poslechnout také na živo a třeba mě kapela přesvědčí o vyšší kvalitě některých skladeb.
Celkové hodnocení: 75%