Nedělní večer 22.2.2026 v pražském Foru Karlín patřil temnotě a taky ohni, třpytkám, latexu, dramatickým pózám a publiku, které by bez problémů mohlo konkurovat módní přehlídce gotické kultury. Do Prahy totiž dorazili Motionless In White a přivezli s sebou show, na kterou se jen tak nezapomíná.
Forum Karlín bylo vyprodané do posledního místa. Tři patra lidí, minimum volného prostoru a pocit, že Praha zrovna patří mezi ty zastávky turné, které se opravdu povedly. Ostatně sám Chris Motionless během večera poznamenal, že ne všude mají takhle plno a že si toho váží. Ale vezměme to popořadě.
Večer otevřeli Make Them Suffer a nastavili laťku poměrně dost vysoko. Byli tvrdí, přímočaří a hráli bez zbytečných řečí. Největší pozornost na sebe strhávala Alex Reade, jejich klávesistka a zpěvačka, která během pár vteřin zvládne přejít z jemných, téměř andělských pasáží do ostrého řevu. Ten kontrast fungoval výborně a jejich půlhodina utekla rychleji, než by si člověk přál. Publikum se rozhýbalo prakticky okamžitě.
Naopak Dayseeker přinesli klidnější, emotivnější polohu. Hudebně to bylo naprosto v pořádku, silné melodie, čistý vokál, všechno sedělo. Jen po energii Make Them Suffer působili lehce uspávacím dojmem. Obrazovka za nimi běžela v podstatě v jedné vizuální lince, což ve srovnání s tím, co mělo přijít, působilo dost staticky. Mosh pit se sice během „Bloodlust“ objevil, ale celkově se sál spíše zklidnil. A to bylo podle mě trošku škoda.
Hlavní část večera pak jasně ukázala, proč si Motionless In White mohou dovolit vlastní halové turné. Zazněly například skladby “Voices”, “Rats” (kde tanečnice naklusaly v kočičím kostýmu), došlo na skladby z alba “Creatures”, zazněla „A-M-E-R-I-C-A“ i aktuální „Afraid Of The Dark“. Závěr patřil hymnům „Another Life“ a „Eternally Yours“ s tradičním rozdáváním růží.
Scéna byla propracovaná do detailu. Ohně šlehaly vysoko nad pódium, efekty byly načasované s chirurgickou přesností a obří LCD obrazovky nabízely dynamickou video projekci, která koncert posouvala o úroveň výš. Skvělá video režie pracovala s detaily, živé záběry kapely se plynule prolínaly s připravenými vizuály a grafikou. Tanečnice Cherry Bombs přidaly další vizuální vrstvu: proměnlivé kostýmy, přesná choreografie a estetika, která zapadala do celkové temné stylizace kapely. Divácky to byla skutečně famózní podívaná.
Hudebně kapela potvrzuje, že patří mezi nejvýraznější jména moderní metalové scény. Jejich tvorba míchá metalcore, industriální prvky, alternativní metal i elektroniku. Tvrdé breakdowny se střídají s chytlavými refrény a agresivní growl přechází do čistého zpěvu. Naživo působí tahle kombinace velmi intenzivně a přesvědčivě.
Fanoušci nadšeně reagovali už od prvních minut koncertu. Menší circle pit se rozjel hned pod pódiem, kde byla dražší část stání a nebylo to tam nacpané k prasknutí. Mezi touto přední zónou a zbytkem prostoru vedla ulička, kam mohli bezpečně přistávat crowdsurfeři z větší zadní části. A v zadní části to taky rozhodně víc žilo. Zhruba v druhé polovině sálu vznikl podstatně větší kotel, kde se točila jedna vlna za druhou a crowd surfing se rozjel ve velkém. Energie se tak rozlévala doslova celým prostorem Fora Karlín. Ruce létaly nahoru prakticky pořád a místy se ozýval takový jekot, že jsem si na chvíli připadala spíš na koncertě popové megastar než moderní metalové kapely. Některé fanynky pištěly s intenzitou, která by bez problému obstála i v šedesátých letech na koncertě The Beatles.
A nepřehlédnutelný byl styl fanoušků. Outfity publika byly dotažené do detailů. Mohli jsme vidět pečlivé líčení nebo výrazné doplňky, temná estetika byla kombinovaná s vlastní kreativitou. Tady se nešlo „jen na koncert“. Bylo znát, že pro spoustu lidí je Motionless In White víc, je to identita a komunita a ten večer si přišli naplno prožít.
Motionless In White v Praze předvedli show bez jediného slabšího momentu. Kombinace precizní produkce, výrazné image a žánrově pestré hudby fungovala více než dobře. Byla to moderní metalová show ve velkém stylu. A upřímně? Odcházela jsem spokojená, nadšená a plná všudypřítomné davové energie. A co vy? Jak se vám líbila tahle temná, ohnivá jízda?
Text a foto: Lenka Machuldová