V sobotu 17. ledna se v brněnském Kabinetu Múz odehrál Czech Decay – Tones of Czech Underground plný kvalitní muziky v podání starších ostřílených kapel, ale také mladých, které potřebují získat potřebné zkušenosti.
Temora ovládla a proměnila pódium v živoucí organismus. Od tichého napětí po naprostý chaos, každý okamžik si zasloužil být zachycen. Jsem vděčný, že jsem mohl zachytit další noc, kdy za mě mluvila hudba a světla.
Temná atmosféra, drtivé riffy a světla prořezávající kouř, takové bylo vystoupení Taedifer. Byla to noc, kdy publikum a kapela dýchaly jako jeden a každý snímek vypráví silnější příběh.
Od okamžiku, kdy Kandar vstoupil na pódium, se místnost změnila. Pomalu narůstalo napětí, oči se upíraly, struny vibrovaly, všichni zadrželi dech a pak se vše uvolnilo. Každý pohyb, každý stín, každý záblesk světla působily jako součást jednoho rozvíjejícího se příběhu. Tento set nebyl jen o hlasitosti! Byl o přítomnosti.
Lahar vstoupil na pódium tiše, ale během několika minut bylo ticho pryč. Každá píseň působila jako kapitola: napětí v úvodních tónech, uvolnění v refrénech a syrové emoce mezi nimi. Vedení večera měli pevně v rukou. Sledovat jejich vystoupení bylo jako sledovat příběh, který se odvíjí v zvuku, napsaný v rytmu, světle a pohybu. To jsou momenty, pro které žiji.
Sick Sinus Syndrome vstoupili na pódium jako jiskra v temné místnosti a během několika vteřin bylo všechno v plamenech. Riffy vyřezávaly prostor, bicí udávaly rytmus a přední řada vtahovala publikum s každou skladbou hlouběji. Sick Sinus Syndrome vytvořili svět na jednu noc a my všichni jsme do něj vstoupili.
Fotografie a postřehy: Vasilis Tiropolis (více fotografií také na webu https://xp-spot.com/index.php/gallery)