Ve čtvrtek 13.11.2025 jsem se s pár přáteli vydala do klubu Futurum v Praze pod záminkou hard rockové show především Beasto Blanco s podporou dvou dalších vystupujících.
První na pódium vystoupala I Ya Toyah, polská umělkyně netradičního stylu. Její vystoupení mě vlastně vůbec nezaujalo a tento styl není nic pro mě. Celou show odehrála pouze sólo s podporou elektroniky a techniky. Kromě občasného hraní na kytaru nebo kláves a samozřejmě živého zpěvu byl veškerý doprovod přehrávaný z repráků. Chtěla bych mít větší pochopení pro někoho dostatečně odvážného vystoupat sám na pódium, ale tento počin mě nezaujal.
Druhá vystupující kapela z Francie, Datcha Mandala, byla již o poznání příjemnější a zajímavější na poslech. Stále to bylo ale na mě v tuto denní hodinu příliš pomalé a trochu uspávací. Příjemné melodie byly doplněny čistými celkem vysokými mužskými vokály. Členové kapely na mě z pódia působili celkem mile a snažili se co nejlépe představit svou hudbu poprvé v Praze českému publiku. Bohužel mě moc nepřesvědčili.
Závěr večera však sliboval mnohem tvrdší rockový nářez s Beasto Blanco. Americké sestava v čele s Calico Cooper, dcerou Alice Coopera, předčila má veškerá očekávání. Výborná dramatická show byla v souladu s jejich industriálním hardrockovým hudebním podkladem. V sále se to konečně pořádně rozjelo a lidé začali více reagovat a také zpívat společně s kapelou. Nezapomněli zahrát ani svou stejnojmennou skladbu “Beasto Blanco”. Setlist byl také doplněn coverem právě slavného Alice Coopera, “Feed My Frankenstein”.
Mrzí mě, že jsem nevydržela až do konce koncertu, ale předchozí kapely mě tak vyčerpali, že jsem už musela odejít. Závěr večera byl ale opravdu skvělým zážitkem a ráda je někdy uvidímzase znovu.