V soboru 2.8.2025 proběhl už jedenáctý ročník festivalu Ostrava v Plamenech, který se tradičně odehrává v industriálním srdci Ostravy – Dolních Vítkovicích. To místo je pro metalový festival jako stvořené. Kombinace železa, betonu a metalové hudby vytváří atmosféru, kterou jinde nenajdeš.
Letos se program rozjel kolem poledne. Za jasného slunečného dne začali fanoušci metalu pomalu zaplňovat areál. Oproti loňsku působil prostor trochu chuději, méně stánků s jídlem, pitím i sedacím vybavením, což snižovalo celkový komfort návštěvníků.
První vystoupila australská kapela JamArt, která kombinuje rock a metal. Jejich set ale působil spíše rozpačitě a nesourodě. O poznání jistější byli Švýcaři Deep Sun, kteří představili melodický symfonický metal. Frontwoman Debora Lavagnolo, klasicky školená sopranistka s rozsahem tří oktáv, naplnila prostor silným operním vokálem. Připomínali „béčkové“ Nightwish, ale s vlastním šarmem.
Českou scénu zastupovali Witch Hammer s anglickými i českými texty, kteří nadchli publikum svižným a poctivým heavymetalem. Zajímavou a překvapivou ohnivou show přivezli Chontaraz. Masky, vokály i celkové provedení mělo profesionální úroveň a zaujalo i ty, kteří kapelu slyšeli a viděli poprvé (jako já).
Velké očekávání panovalo před thrashovou formací Nervosa, která má u nás silnou fanouškovskou základnu. Někteří dorazili na festival právě kvůli nim a rozhodně nelitovali. Ronnie Romero & Gus G se předvedli v neuvěřitelné kytarové formě. Vzdali i poctu nedávno zesnulému Ozzymu Osbourneovi. V publiku bylo vidět několik lidí v tričkách Black Sabbath a s motivy Ozzyho. Jasný projev úcty k legendě, která definovala nejen heavy metal.
Poté nastoupili němečtí Freedom Call, kteří patří k nejpozitivnějším kapelám power metalové scény. Jejich chytlavé hymny jako „Power & Glory“ nebo „Warriors“ rozhýbaly dav a rozezpívaly i ty, co předtím jen postávali.
Následovala spektakulární show finské kapely Lordi, známé svými ikonickými maskami, hororovou stylizací a chytlavými hardrockovými hity. Kombinace světel a kouře vytvořila parádní podívanou, která byla zároveň i zábavná. „Hard Rock Hallelujah“ samozřejmě nemohla chybět.
Pak přišla řada na legendárního Uda Dirkschneidera a jeho kapelu U.D.O.. Vystoupení mohlo na někoho působit stroze, ale u takové ikony německého heavy metalu jde především o hudbu samotnou. I když mu chyběla energie předchozích kapel, fanoušci dostali to, kvůli čemu přišli, poctivý zvuk bez zbytečných efektů. Udo ukázal, že stále má hlas, který kdysi definoval zvuk Accept.
Po půlnoci, když už většina návštěvníků hledala úkryt před přicházejícím deštěm, zakončila program německá kapela Dark Sky s poctivým a přímočarým power metalem. Pro vytrvalce to bylo ideálním zakončením večera.
Celou akci moderoval Pepa Michálek z Forrest Jump, který festivalu dodal potřebnou kontinuitu, vtip i přirozenou atmosféru. Počasí bylo po většinu dne ideální, slunce a teplo lákaly lidi k povalování na trávě. Černý puntík patří za nedostatečné zásobení nealkoholickými nápoji, už kolem půl deváté došlo plechovkové nealko pivo a postupně mizely i ostatní nápoje včetně vody. Na letním festivalu by tohle opravdu nemělo nastat.
A co říct na závěr? Festival se vydařil, skvělý line-up, dobrý výběr kapel a výborný zvuk. Plameny ostravského festivalu hořely dostatečně silně a Ostrava v plamenech znovu potvrdila, že je pevným festivalovým pilířem české rockové a metalové scény.
Text: Haxen Report
Foto: Lenka Machuldová