A máme tu sobotu 12.7.2025 a k tomu další den ve Vizovicích. Tento den byl pro mě trošku odpočinkový, ale i tak byl plný metalové hudby nejen té power metalové.
Třetí den otevřela opět česká skupina tentokrát crossover, Dark Gamballe.
Následovala první Italská skladba dne, Secret Rule. Tato symfonická skupina se dvěmi charismatickými dámami na pódiu potěšili nemálo lidí před pódiem. Do setu kromě starších skladeb jako “The Song of the Universe” zařadili i dva nejnověji vydané singly “Echoes of the Earth” a “Just a Sacrifice”.
Jako další se na hlavní Ronnie James Dio stage objevila česká skupina Doga pro ně v neobvyklém brzkém čase. Bylo vidět, že jako česká kapela mají velkou podporu v publiku a spousta lidí si je přišla poslechnout. Tato stálice na české scéně nezklamala a svou show pobavila a rozezpívala nejednoho fanouška. Nechyběly hity jako “Route 66”, “Zelená”, “Nejsem rozumnej” ani závěrečná “Poletuju”.
Já jsem čekala na další italský power metal a to od skupiny Temperance. I přes chybějícího kapelníka, kytaristu a zároveň jednoho z hlavních vokalistů, Marca Pastorina předvedli skvělou a vtipnou show. Zahráli skladby nejen z posledního alba “Hermitage”, ale také starší skladby jako oblíbené “Diamanti” s refrénem v italštině, při které nesměli chybět italské ručičky mávající ve vzduchu.
Na řadu pak přišla moderní metalová síla z Německa, League of Distortion. Ač trochu nerada, tak jsem většinu vystoupení prošvihla, ale věřím, že lidé pod pódiem si ho užívali. Skupina vydala teprve dvě studiová alba, ale už se celkem slušně ujala na metalové scéně minimálně v Evropě a již potřetí navštívila Českou republiku.
Dragonland bylo velice překvapující jméno v line upu. Tato skupina v našich končinách není moc známá a myslím, že to bylo jejich premiérové vystoupení u nás i přes to, že existují již od roku 1999. Bohužel mě jejich vystoupení z dálky moc nepřesvědčilo a nezaujalo, i když jsem se těšila na dobrý švédský symfonický power metal se Sci-Fi tématikou.
Další jméno je mezi fanoušky již mnohem známější a jsou jimi heavy metalové Burning Witches. Sice se nám opět trochu zkazilo počasí a začalo pršet, ale to nemohlo přítomné fanoušky odradit a zkazit atmosféru. Poctily nás nejenom skladbami z posledního vydaného alba “Dark Tower”, ale i zbrusu novým singlem z letošního roku “Inquisition”.
Me and That Man je bluesový/soulový/rockový projekt Nergal z Behemoth, kde ukazuje svou odlišnou stránku. Zajímavá hudební vložka z jiného soudku mezi hromadou power a heavy metalu.
Poté na pódium nastoupila další síla a rychlost v podobě Gloryhammer. Musím uznat, že po výměně frontmana a vydání posledního alba mě jejich tvorba už tolik nebaví. Je slyšet, že některé skladby hrají pomaleji než dříve. A teď dokonce vystupují bez svého kapelníka a klávesáka? Vím, že se mnou spoustu fanoušků nebude souhlasit a i přes můj názor měli před pódiem spoustu lidí.
Následovala jedna z nejpopulárnějších a zároveň z nejuznávanějších metalových zpěvaček Floor Jansen. Sice je známá především své kariéře ve skupině Nightwish, ale vydala také sólové album a dříve působila i v jiných kapelách. Během vystoupení tedy zazněly skladby nejen sólové, ale i z různých alb právě Nightwish a také od skupiny ReVamp, Northward a After Forever.
Před námi byl konečně také headliner třetího dne, časem již prověření Švédové, Hammerfall. Dostalo se nám další čisté energie, která se linula z pódia. Tady asi není moc co popisovat, spousta z nás to zažila již mockrát nejen na Masters of Rock a nic se nezměnilo, možná jen hraný setlist. Sice hráli i pár novějších skladeb, ale nechyběly ani ty známé staré jako například “Hammer High”, “Let the Hammer Fall” nebo závěrečná “Hearts on Fire”.
Závěrečnou kapelou třetího dne byla náhrada na poslední chvíli z Itálie, Trick or Treat. I přes pozdní hodinu panovala pod pódiem i na něm velice dobrá nálada. Skupina v letošním roce vydala nové album a zahráli všechny single z něj včetně titulní “Bloodmoon” a také “Return to Monkey Island”, při které se k nim na pódium Christopher Bowes (Alestorm). Set byl doplněn staršími skladbami jako “Evil needs Candy Too” nebo “Crazy” a také jedním coverem “Girls Just Want To Have Fun” (Cyndi Lauper).
Pak už byl opět čas jít spát a trochu si odpočinout před posledním dnem.
I během náročného programu na hlavní stagi jsme stihli některé skupiny na stagi druhé. Za zmínku určitě stojí Rimortis, Carpatia Castle, Rosa Nocturna a Ewenay.
Níže také naleznete galerii fanoušků, bez kterých by to opravdu nešlo. (více fotografií naleznete také na naší fb stránce)
Poděkování i za tento náročný den patří pořadatelům a všem pracovníkům, ale také kapelám, které přijely a vytvořily mnohým z nás nové zážitky a skvělé vzpomínky.