Začátek druhého dne Masters of Rock ve Vizovicích byl velice slunečný a program na hlavním pódiu začínal v pátek již deset minut před jedenáctou hodinou.
První vystupující kapelou byli španělští Raxar, kteří bohužel neměli ještě tak velkou podporu v publiku. Pro mě osobně byli ale velkým překvapením a líbily se mi jejich skladby s fantasy tématikou a příjemně naladili celý den.
Druhá vystupující kapela byla zase úplně z jiného soudku. Italové Hurricane on Saturn předvedli moderní show kombinující několik různých vlivů včetně elektro hudby a rapu. Jejich kostýmy a masky vypadaly velice zvláštně a hudba nebyla pro mě o moc lepší. Nějací jejich fanoušci se přeci jen našli a pár lidí s nimi skákalo a tancovalo.
Další skupina, Methedras, pocházejí také z Itálie, ale hudební styl se nám opět změnil. Tentokrát jsme ještě přitvrdili a užívali řízné kytary s hlubokými chraplavými vokály.
Tentokrát se přesuneme ke švýcarské skupině Illumishade. Mají na svém kontě pouze dvě alba, která jsou velice různorodá. Jejich hudba je velice melodická a občas zní jako z nějakého filmu spíše než metal. I tak si myslím, že to bylo příjemné zpestření programu na hlavním pódiu.
Kanonenfieber je německá kapela hrající death metal o první světové válce. Již z kostýmu je jejich téma poznat a také to, že členové vystupují anonymně. Já jsem zaslechla jen pár skladeb ke konci vystoupení a musím uznat, že vizuálně to vypadalo opravdu dobře. Zbytek ve mně moc zájmu nevzbudil, ale rozumím, že si to své fanoušky našlo i ve Vizovicích.
Pokračovali jsme nadále německou kapelou opět zpívající v němčině, ale ve formě folk roku a to se skupinou dArtagnan. Ti si tímto odbyli svou premiéru v České republice a myslím, že potěšili spoustu lidí v publiku. Jejich hudba přinesla pozitivní náladu a velké množství energie. V jejich hodinovém setu nechyběly tradiční folkové skladby jako “Was Wollen Wir Trinken” nebo “Farewell”, ale také originální skladby hlavně z posledních dvou alb včetně těch titulních “Herzblut” a “Feuer & Flamme”. Na úplný závěr vystoupení zazněla ještě má oblíbená “C’est la vie” a cover “Hey Brother”.
Další vystoupení bylo opět něco jiného speciálního. Van Canto totiž má jen jediný hudební nástroj a to bicí, zbytek kapely tvoří vokalisté, kteří se svým hlasem umí zajímavé věci. Skupina se na Masters of Rock vrátila po celých 6 letech a mě to ohromně potěšilo. Protože se blíží 30. výročí vzniku kapely do setu se snažili zařadit aspoň jednu skladbu z každého alba, hlavně těch prvních. Nechyběly ani oblíbené covery jako “The Bard’s Song – In the Forest” nebo závěrečná “Fear of the Dark”.
Já jsem se pak od pódia trochu vzdálila, ale fanoušci Maxe Cavalery a Soulfly se naopak příblížili a čekal je pořádný a rychlý nářez.
Poté se pod pódiem hromadily hlavně starší ročníky fanoušků, aby se podívaly a poslechly si hvězdu 80. let Litu Ford. A kdo přišel si vystoupení velice užil ani déšť nemohl zkazit rozjetou atomosféru. Byly slyšet různá hity z 80. i 90. let z kariéry Lity i její populární covery například “Cherry Bomb” (od The Runaways) nebo “Only Women Bleed” (od Alice Coopera).
Jedním z headlinerů celého festivalu byl v pátek hrající Till Lindemann. Frontman skupiny Rammstein tentokrát přijel se svou sólovou tvorbou, která je ještě bizarnější než právě Rammstein. Již kostýmy kapely diváky na pohled zaujaly a během vystoupení nechybělo ani střílení mrtvých ryb nebo házení dortů. Během jedné skladby také sám zamířil mezi diváky i když v obložení ochranky, alespoň si ho několik dalších lidí mohlo prohlédnout zblízka. Pro fanoušky to byl velký zážitek i hudebně, ale mně to nic moc neříká a radši jsem zamířila zpět do kempu.
Na úplný závěr programu byli ještě zařazeni řečtí symfoničtí death metalisté Septicflesh. I když já osobně jsem tak dlouho vzhůru nevydržela, slyšela jsem, že jejich noční show za to stála. Nejen zvukově, ale i světelně, vyladěná show skvěle zakončila první polovinu festivalu.
Program od druhé hodiny odpolední probíhal současně také na druhé stagi. Za zmínku rozhodně stojí pozvaná legenda české scény Bára Basiková a Pačess, pak také brněnští metalisté Arch of Hell, heavy-rock z Jičína Fénix nebo moderní metal až metalcore z Jižních Čech Hand Grenade.
Bez věrných fanoušků by ani nešlo uspořádat takový festival a proto tady je galerie věnována Vám. (více fotografií můžete nalézt také na naší fb stránce)
Poděkování patří kapelám za vstřícnost na autogramiádách, energii na pódiu a hlavně veškerou tu skvělou hudbu. Další díky patří taky všem, co na festivalu pracují, hlavně stánkařům a brigádníkům za jejich služby.
Fotografie s logem Sound-Scribe pořízeny Martinem Matessem. (více fotografií od něj na odkazu: https://eu.zonerama.com/Matess87/1446407)
Za dodatečné fotografie děkuji Vasiliovi (více jeho fotografií na odkazu: https://www.xp-spot.com/index.php)