RfP 2025 – 3. den: Legenda Rottrová, Fat Lady i Sex Pistols

Začíná třetí den, 2. polovina čtyřdenního hradeckého fesťáku. K letišti jsme s mojí partou dorazili někdy po jedné odpolední a prošli se kolem celého areálu. Řekněme, že ty dlouhý obchůzky a daleký parkování letos pořadatelé se zvětšením prostoru tak úplně nezvládli. Ale co by fanoušci neudělali pro pořádnou dávku živé hudby na svém oblíbeném festivalu? Očividně klidně i přes půl hodiny kráčeli letištěm na rozpáleným slunci.

Po průchodu vstupem jsem akorát vyrazila na Tesco stage, podpořit naše slovenské bratry z kapely Horkýže Slíže. Ti na RFP rozhodně nehrají poprvé a publikum dokáží rozehřát i v takhle brzkých hodinách. Je jedno, že slunce praží, když zazní “Silný refrén” nebo “Malá Žužu”, lidi skáčí a lítají jak pomatenci.

Pak už jsem se přesunula na letošní „českou legendu“. RFP zve každý rok někoho ze starších a výraznějších lidí z české hudební scény, na které nesmíme zapomínat. A ať je to jak chce, rockeři většinou právě na tyhle „legendy“ dělají největší bordel a užívají si je. V loňských letech byl na toto místo pozván například Petr Spálený, předloni pak Václav Neckář (jehož moshpity a skákající fanoučci mohli tehdy z fleku skoro konkurovat tehdejším Papa Roach, v ten večer na hlavním pódiu), nebo třeba již před lety sám Zlatý slavík Karel Gott.
Letos právem patřila tato pocta Marii Rottrové. A fanoušci? Opět nezklamali. Moshpity a lidi nad hlavami ostatních neměli konce. Když začali na její písně pod pódiem veslovat, slzička ukápla nejednomu návštěvníkovi. O další, skoro až dojemnou, scénu se postaral starší gentleman, který přišel v elegantním klobouku s rudou růží a ostatní fanoušci ho pustili až do první řady. Přijel se prý po letech opět podívat na Marušku a doručit ji květinu. Dokonce se mu podařilo přemluvit ochranku, aby ji mohl zpěvačce osobně předat.

Pak už následovala cesta k pódiu „Fat lady,“ kde měla vystoupení ta naše česká „lady“, jak Ewa Farná sama zavtipkovala. Odvyprávěla story o tom, jak se k hraní tady dostala. Prý se v loňském roce viděla s pořadatelem Michalem Thomesem a nadhodila, že kdo jiný by měl příště hrát na „Fat lady“ než ona, ze které si už dlouhá léta bulvár kvůli postavě utahuje. Toho to prý tak pobavilo, že ji v zápětí zavolal a to hraní ji nabídnul. Taktéž zadoufala, že jsou všichni zde a nikdo bláhově nečeká před Edenem, kde hraje přesně ve stejný den, ale až za rok. Předvedla dokonalou show s velkým množstvím tanečníků a dokonce, po výzvě na jedné z cedulí, zazpívala i píseň v polštině. Na závěr celého vystoupení přišla píseň “Na ostří nože”, bohužel však (jak si postesklo pár fanoušků v davu) Dua Lipa nedorazila. Přesto bylo vystoupení fenomenální.

Po krátké pauze a posilnění u místních stánků jsem spíše náhodou narazila na stage Petra Svobody na německé rockery Kadavar. Tito Berlínští muzikanti hrají takový trochu retro rock ve stylu 70. let.

Hned poté se stačilo jen otočit a přeběhnout pár metrů do stanu Evropy 2, kde začínali taktéž němci – indie-rockoví Leoniden. Na ty jsem se moc těšila. Zatím jsem neměla to štěstí se na ně podívat naživo, přestože u nás vystupují poměrně často. Šlo o dost energickou show, zpěvák dokonce nejednou zamířil mezi fanoušky. V jednu chvíli byl mezi skákající dav přistaven bílý klavír, ke kterému usedl a zahrál.

A teď už následoval dnešní headliner na KB Stage, zakladatelé britského punku Sex Pistols. Na tento koncert (jakožto i na několik předchozích) se spojili se zpěvákem Frankem Carterem a rozhodně nemohli udělat lépe. Žádná extra velká očekávání jsem neměla, ale byla jsem nadšená. Carterův zpěv vlil do kapelního vystoupení mnoho živelné energie, zpěvák se dokonce svezl na fanoušcích a zpíval z davu.

A jak nejlépe završit večer? Metalcoroví Briti While She Sleeps na Tescu k tomu byli ideální. Akorát už jsem se úplně necítila na velké moshpity, raději jsem si to užila z boku, kde se již netlačilo tolik lidí.