Festival Rock IN: Plzeň hlásila vyprodáno

Minulý týden v pátek, 30.5.2025, proběhla v Plzni v Amfiteátru Plaza již čtvrtá zastávka putovního festivalu Rock In Town. Letošním exkluzivním hostem všech zastávek není nikdo jiný než legendární Škwor. Mezi další vystupující na plzeňské zastávce patřili Panoptiko, Arakain, Walda Gang a Olympic.

Festival byl zahájen kapelou Panoptiko už ve dvě hodiny odpoledne. To bylo bohužel lehce nešťastné a spousta fanoušků byla zklamaná, že je nemohli stihnout kvůli práci. Kapela se však předvedla v nejlepším světle. Na stage si to nakráčeli na intro od Rammstein a hned poté navštívili “Ďábelský bál.” Dále zazněl “Všudebil”, “Mozartovy Kule”, “Pinocchio”, “Sancho Panza”, “Escobar” či “Bathory”. Ač ještě nebyl areál úplně zaplněn, fanoušci si koncert užívali.

Po kratší pauze na stage nastoupili metaloví Arakain v čele s Janem Toužimským. Ti vsadili na sílu svých hitů, dav s nimi zpíval jejich známé skladby jako “Hlas krve”, “Tah jezdcem”, “Apage Satanas”, “Paganini” i nejnovější singl “K zemi přibitej.”

Následovali (ten den nejpočetnější) rockeři Walda Gang. I přes menší technické zádrhely na začátku setu netrvalo dlouho, aby začal dav skákat a tančit. Jelikož jde z valné většiny o předělávky extrémně známých písní, celý rozrůstající se dav již od nejmladších diváků zpíval “Pověste ho vejš”, “Veď mě dál cesto má”, “Lásko má já stůňu” nebo “Eldorádo” společně s kapelou s Mirem Šmajdou v čele.

Teď, po další odmlce, jsme byli připraveni na trošku nostalgie v podání kapely Olympic. Přestože zaznělo několik novinek z letošního alba “Bombarďák”, ať už stejnojmenná titulní či třeba pomalá rozchodovka “Dřív než se setmí”, diváci v kotli si nejvíc užívali staré klasiky. Celý Amfiteátr tak vyřvával “Kdo tě líbá”, “Já nejsem zlej”, “Jasná zpráva” nebo “Dej mi víc své lásky”.

A už byl na řadě vrchol večera. Škwoři měli skvělou show plnou ohňů a LED obrazovek se specifickou grafikou k jednotlivým songům. Neopomněli všechny pozvat na říjnové koncerty do O2 Universa, ani popřát basákovi Tomášovi k posledním čtyřicítkou začínajícím narozeninám a povyprávět o svých sedmadvaceti letech na scéně.
Zazněly songy novější jako “Sobě věrnej”, “Příkaz zněl jasně” nebo “Do Tmy”, nechyběly ani starší klasiky jako “Mý slzy neuvidíš”, “Sympaťák”, “Může se stát” či “Kolikrát”. Na závěr následoval přídavek v podobě “Síly starejch vín” a “Sraz nás na kolena”.

Bylo skvělé si opět připomenout tyhle české klasiky a já vřele doufám, že příští rok vyrazím znovu. Už teď jsem zvědavá, které kapely nás překvapí v následujícím ročníku. Jen by bylo fajn si příště nezapomenout opalovací krém.

Samozřejmě přidávám galerii fanoušků…