Dva dny punku, piva a nevázané zábavy, přesně tak vypadal víkendový festival 40 let Open Air 2025, který se odehrál na tradičním místě, v branickém areálu. Nechyběli zahraniční hvězda, legendy domácí scény, ani originální momenty, na které se nezapomíná. Jen počasí si občas dělalo, co chtělo.
Pátek měl silný punkový náboj, na místě jsem byla od páté hodiny odpolední a areál už byl celkem zaplněný. Svoji show zrovna rozjížděli klasici E!E, po nich následovala Plexisovjanka, a pak dorazila jediná zahraniční kapela festivalu Marky Ramone’s Blitzkrieg. Upřímně jsem čekala větší účast, přeci jen Marky Ramone je jméno, které má v punkové historii své pevné místo. Jejich set byl našlapaný: jedna pecka střídala druhou bez delší pauzy. Byla to čirá rychlost, energie, syrovost. Skoro jste ani nezaregistrovali, že písnička skončila a už začala nová.
Ještě jeden páteční moment mi utkvěl v paměti: za plotem areálu běžel paralelně takový „punkový pidi-festival“. Skupinka puberťáků tam pařila naplno jako o život, číra jak z učebnice, energie na rozdávání, pro Punkáčský potěr, budoucnost scény. Nedalo mi to a zeptala jsem se, proč nejdou dovnitř. Pokrčili rameny a řekli prostě: „Je to moc drahý, nemáme na to.“ A tak si pogovali o pár metrů dál, za pletivem, stylově. Sice poslouchali bez vstupenky, ale srdcem byli uvnitř.
Sobotní návštěvnost předčila páteční, a to i přesto, že počasí mělo na akci zjevně jiný názor. Zatímco v pátek se areálem přehnaly jen krátké přeháňky, v sobotu od osmé večer už pršelo v podstatě nepřetržitě. A přesně v tu chvíli začala hlavní show večera koncert kapely Tři sestry.
Než ale nastoupili domácí oslavenci, stihla jsem ještě zhlédnout Doktora P.P., který přinesl vcelku zábavný hardrock. Zato Staré pušky mě tolik neoslovily. Ale co už, ne každý výstřel trefí terč.
Tři sestry to ovšem rozbalily ve velkém. Na pódiu měli obrovské LED panely, kde běžela projekce a nechyběly ani zábavné momenty. Při písni “Homosexuál” vzduchem létaly konfety, a při “Pijánovce” publikum nad hlavu zvedlo vozíčkáře s logem kapely na kolech, za což jim Fanánek osobně poděkoval. Tenhle moment měl sílu. A všechno to zaznamenávala také Česká televize, která koncert natáčela. Jestli jste to nezažili naživo, bude šance si to připomenout alespoň na obrazovce.
Pak už následoval jeden hit za druhým, až do finále, kdy celý Braník zpíval “Kovárnu”. A nechyběl ani malý paradox, ve výčepním stanu došla “Zelená”. Jo, tahle píseň se zjevně stala proroctvím.
Jestli něco kazilo jinak výbornou atmosféru, tak to byly pivní kelímky, které si čas od času vyrazily na výlet vzduchem. Schytala jsem hned dvě sprchy, zážitek jak z první lajny v aquaparku. Ale co, punk není pro slečinky. Jinak ale klobouk dolů, co se týče organizace. Byly tu čisté toalety, dostatek stánků s jídlem, pitím a vlastní výčepy s pivem Tří sester.
Byl to opravdu skvělý večírek, který potvrdil, že punk není mrtvý, že se dá bavit i v dešti a že čtyřicítka může být zatraceně divoká.
Děkuju Třem sestrám za to, že do toho šly naplno, za každou notu, světlo, fórek i gesto, které věnovali fanouškům. A díky i organizátorům a všem, kteří se podíleli na tom, že bude na co vzpomínat. Na zdraví – klidně i s tou Zelenou.
Text a foto: Lenka Machuldová
Více fotek zde: https://eu.zonerama.com/LeMa/Album/13293129 (pátek) a https://eu.zonerama.com/LeMa/Album/13293137 (sobota)