↓↓↓ English down below ↓↓↓
Před vystoupením skupiny Serious Black v pražském Storm Clubu jsem měla možnost si krátce popovídat s kytaristou a jedním ze zakládajících členů právě této skupinu, s Dominikem Sebastianem.
Ahoj, ráda vás poznávám a znovu se s vámi setkávám! Své poslední album („Rise of Akhenaton“) jste vydali loni v říjnu. Jak bylo přijato? Jak na něj reagovali fanoušci?
Ano, přesně v době, kdy jsme byli na turné se Sonatou Arcticou. Album jsme vydali myslím týden po začátku turné. Reakce byly naprosto skvělé! Myslím, že jsme po minulém albu mohli udělat zase krok dopředu, hudebně. Všechno bylo zatím přijato, i při živých vystoupeních hrajeme na koncertě čtyři písničky z posledního alba. Ano, myslím, že reakce jsou dobré.
Bylo to druhé album s vaším současným zpěvákem Nikolou.
Odvádí úžasnou práci jak na CD, tak na pódiu. Je to báječné.
Když mluvíme o albech, které z nich máš Ty osobně nejraději?
Řekl bych, že „Vengeance is Mine“, to by bylo moje nejoblíbenější album od nás.
A nějaká oblíbená píseň?
Vybral bych jednu z těch, které jsem napsal, myslím „Shades of Glory“ nebo …jak se jmenovala ta písnička z „Vengeance is Mine“… Už jsem zapomněl, jak se jmenovala, stejně jsme ji nikdy nehráli naživo.
Moje další otázka zní, kdo nejvíc píše hudbu a texty?
Víceméně všichni dohromady. Každý přihodí nějaký nápad, nějaký riff, nějakou vokální linku. A pak Mario Lochert a Bob Katsionis dělají aranže a občas vezmou nějaký nápad odněkud, dají ho dohromady a vytvoří písničku.
Zmínil jsi Boba, vím, že už je nějakou dobu mimo kapelu. Takže je teď zpátky a pracuje s vámi na CD?
Ano, na aranžmá, produkci, samozřejmě hrál i některé kytarové linky a klávesy. Ale má toho tolik na práci, že už nemůže jezdit a turné ho nebaví. Je tak trochu členem, ale ne. Ne živým členem.
Když se bavíme o hudbě, kdo je tvou inspirací a proč jsi vůbec začal hrát na kytaru?
Myslím, že mi bylo dvanáct a už tehdy jsem viděl svůj první koncert, byl to koncert Pink Floyd v Linci, bylo to v roce 1989, a od té chvíle jsem chtěl být na pódiu. Samozřejmě takhle velké, ještě ne, ale stejně. Tak mě rodiče přihlásili na hodiny kytary ve škole, na první krůčky. Táta už měl doma akustickou kytaru, takže to nebyl problém. Po tomto prvním roce tyto hodiny ve škole skončily, takže jsem šel do hudební školy a učil se hrát na klasickou kytaru. S prstokladem, klasickou hudbou Johanna Sebastiana Bacha a podobně. Písničky, které jsem se musel naučit, jsem moc necvičil, ale vzal jsem si všechno, co je pro mě důležité, a začal jsem skládat. CD s mými vlastnoručně nahranými klasickými skladbami leží v šuplíku, možná je jednou vydám. Každopádně krok za krokem jsem se naučil hrát na klasickou kytaru, pak jsem si trochu vyšlápl na elektrickou kytaru, pak na kytary s ocelovými strunami, na více finger-picking styl atd. Pak jsem skončil v různých lokálních kapelách v rakouském Linci a postupně jsem se dostal na další úroveň známých kapel, třeba Eden Bridge, a to mě seznámilo s Mariem, který dělal pro EB zvukový engeneering, pak jsem s ním měl nějakou produkci pro jinou kapelu a pak se mě zeptal, jestli bych se nepřidal k jeho nápadu na novou kapelu, která se teď jmenuje Serious Black.
Jeden z fanoušků/fanynek chtěl vědět, kdo z kapely je největší bručoun a kdo nejvtipnější.
To záleží na denní době. Ráno jsem bručoun, nevrlá kočka. Záleží samozřejmě také na denních novinkách v hudební branži, pak to může být Mario, který se pořádně naštve kvůli něčemu, co nefunguje, jak má. S nejvtipnějším je to jednou jeden, podruhé druhý. Všichni jsme podle mě vtipní kluci, ale všichni máme opravdu přímé myšlení a v sobě nějaké vážné věci. Dokážeme vést vážnou diskusi a přitom se bavit. Na nikoho bych neukazoval.
Když jste teď na turné, máte nejhorší vzpomínku z turné?
Samozřejmě, ale nikomu to neřeknu.
Dobře, a jedna z vašich nejšťastnějších vzpomínek?
Spoustu zážitků. Nemůžu si vzpomenout na žádnou konkrétní. Je to jako v komediích na facku, stane se to a pak je to pryč. A pro nikoho jiného to není vtipné. Špatné okamžiky jsou, když je autobus připraven k odjezdu a vy si vzpomenete, že jste v něm něco zapomněli.
A co zatím nejlepší turné?
Nejlepší turné bych řekl, že bylo turné se Sonatou Arcticou. Byly tam nějaké problémy a hádky, to se stává vždycky. Ale bylo to opravdu hladké, pohodové a lidi mluvili na rovinu a v pohodě. Pro mě to bylo zatím nejlepší turné.
Jaké jsou vaše plány do budoucna?
Právě jsme podepsali smlouvu s novou nahrávací společností Perception, což je sourozenec RPM, a už pracujeme na další desce. Vydání závisí na tom, jestli se v budoucnu uskuteční nějaké turné jako support, to by byl důvod, proč desku vydat. Pokud nic nebude, máme čas. Ale pokud bude, třeba v únoru příštího roku, turné pro nás, bylo by připraveno k vydání v lednu. No, ale deska musí být hotová dřív, takže možná v srpnu/září. Uvidíme, co přinese budoucnost. Pracujeme a jsme připraveni.
Myslím, že vaše publikum se rozrůstá a v létě budete hrát i na nějakých festivalech. Letos budete na Rock Castle. Máte nějaký speciální vzkaz pro české fanoušky?
Vím, že čeští fanoušci jsou nám opravdu věrní, s některými z nich jsme přátelé. Čeští fanoušci a hudební scéna jsou skvělí a je vždycky skvělé se sem vrátit, máme to tu rádi. Vždycky se těšíme, až budeme mít v Česku místo, kde budeme hrát, na festivalech, Rock Castle a Masters of Rock nebo na něčem jiném. Vždycky je skvělé být zpátky.
Doufám, že tenhle koncert bude mnohem lepší než včera.
To netuším, ale pokud bude skvělé publikum. Záleží na mnohem víc než na velkém skvělém pódiu. Nemám rád velká pódia a když publikum jakoby stojí a nic nedělá. Raději hraju pro těch pět lidí vepředu, kteří moshují a kteří jsou do hudby zažraní. V malém klubu je to důvěrnější, intimnější. Určitě tam dnes budou nějací naši kamarádi.
Ještě jednou děkuji za tvůj čas a za všechny tvé odpovědi, bylo mi velkým potěšením se s Tebou setkat.
Fotografie jsou od Lenky Machuldové.
Report z koncertu naleznete zde na odkazu.
Také nás nezapomeňte sledovat na sociálních sítích pro ještě více obsahu.
English:
Before Serious Black‘s performance in Prague’s Storm Club, I had the opportunity to have a short chat with the guitarist and one of the founding members of this very band, Dominik Sebastian.
Hello, nice to meet you and see you again! You released your latest album (“Rise of Akhenaton”) last year, around October. How was it received? How did the fans react?
Yes, exactly while we were on tour with Sonata Arctica. We released the album I think a week after the tour started. The reactions were absolutely great! I think we could take a step forward again after the last album, musically. Everything was accepted so far, also for live performances we do 4 songs of the latest album on the show. Yeah, the response is good, I think.
It was the second album with your current vocalist, Nikola.
He does an amazing job as well on CD as on stage. It’s fabulous.
When we are talking about albums, which one of them is your favourite?
I’d say “Vengeance is Mine”, that would be my favourite album of ours.
And favourite song maybe?
I’d pick one of those which I wrote, I think “Shades of Glory“” or …what was the name of the song from “Vengeance is Mine” called… I have forgotten the name of the song, we never played it live anyway.
My next question is, who is writing the music and lyrics the most?
More or less, all together. Everyone throws in some ideas, some riffs, some vocal lines. And then Mario Lochert and Bob Katsionis do the arrangements and sometimes they take an idea from here and there, put it together and create a song.
You mentioned Bob, I know he’s been out of the band for a while. So he’s back now and working on the CDs with you?
Yes, for arrangement, for production, also he played some guitar lines and keyboards of course. But he has so much to do so he cannot and he doesn’t like touring anymore. He’s kind of a member, but not. Not a live member.
When we are talking about music, who is your inspiration and why did you even start to play the guitar?
I think I was 12 and I already watched my first concert, it was Pink Floyd in Linz, it was 1989 and yeah from that moment I just wanted to be on stage. Of course this big, not yet, but anyway. Then my parents signed me for guitar lessons in school, for the first steps. My father already had an acoustic guitar at home so it was no problem. After this first year, these lessons in school ended so I went to music school and learned to play the classical guitar. With finger-picking, classical music Johann Sebastian Bach, stuff like that. I didn’t really practice the songs I had to learn but took everything what’s important for me and started composing. The CD of my self recorded classical tunes are laying in a drawer, maybe one day I’ll released them. Anyway step by step I learned to play the classical guitar, then stepped on electric guitar a bit, then on guitars with steel strings, for more finger-picking style etc. Then I ended up in different local bands in Linz, Austria and step by step I got to the next level of well-known bands, like Eden Bridge and that introduced me to Mario, who did the sound engeneering for EB and then I had some production with him for another band and then he asked me if I would join his idea of a new band, called now Serious Black.
One of the fans wanted to know, who is the grumpiest and who is the funniest member of the band.
It depends on the time of the day. In the morning, I’m a grumpy man, the grumpy cat. It depends also on the daily news in the music business of course, then it might be Mario who gets really angry about something that doesn’t work how it’s supposed to. With funniest is one day one guy, other day the other. We are all funny guys I think, but we all have really straight thinking and some serious stuff inside. We can have a serious discussion and still have a lot of fun. I wouldn’t point to anyone.
When you’re now on tour, do you have the worst memory from a tour?
Of course, but I won’t tell anyone.
Okay, and one of your happiest memories?
Lots of. I can’t think of a specific one. It’s like a slapstick comedy, it happens and then it’s gone. And it’s not funny for anyone else. Bad moments is when the tourbus is ready to leave and you remember you forgot something inside.
What about the best tour so far?
The best tour I’d say it was the Sonata Arctica tour. There were some issues and arguing, it always happens. But it was really smooth, easygoing, and the people were straight talking and you know ok. It was the greatest tour so far for me.
What are your plans for the future?
We just signed with a new record company, Perception label, it’s a sibling of RPM and we’re working already on the next record. Release depends on if there’s some touring as a support in the future, this would be a reason for the record to be released. If there’s nothing, we have time. But if there’s, maybe in February next year, a tour for us, it would be ready to release in January. Well, the record has to be done before, so maybe in August/September. Let’s see what the future brings. We’re working and ready.
I think your audience is growing bigger and bigger and you’re playing some festivals in Summer as well. You’ll be at Rock Castle this year. Do you have any special message for Czech fans?
I know the Czech fans are really loyal to us, with some of them we are friends. The Czech fans and the music scene is great and it’s always so great to be back, we love it here. We alway are looking forward to have a location in Czechia to play, for festivals, Rock Castle and Masters of Rock or something else. It’s always great to be back.
I hope this show will be much better than yesterday.
I have no idea, but if the audience is great. It depends on much more than a big great stage. I don’t like big stages and when the audience is like standing there, doing nothing. I prefer playing for the 5 people in the front who are moshing and who are into the music. In a tiny club it’s more familiar, more intimate. I’m sure there will be some of our friends today.
Thank you again for your time and for all your answers, it was great pleasure to meet you.
Photos by Lenka Machuldová.
You can find report of the show here on the link.
Don’t forget to follow us also on social media for even more content