Poslední pátek před Vánoci, 20.12.2024, jsem opět vyrazila za kulturou, tentokrát do Paláce Akropolis. Šlo o „Koncert roku,“ jak tento svůj největší samostatný koncert kapela Koblížci nazvala. A jelikož jde o největší akci, nemohou chybět audiovizuální efekty, známí hosté ani řádná předkapela.
Role předskokanů se ujala kapela Trocha klidu, která pochází též ze Šumperska. Ti přiběhli na stage už po sedmé hodině večerní a rozehřáli čekající fanoušky. Zahráli například věci jako “Nechci se tě dotknout”, “Pár na pár”, “Fábie pistácie” či “Síť záchranná”. Nechybělo ani pár věcí z nové desky “Splněnej sen”.
Během songu “Šoumou” nám zpěvák Dan povyprávěl o kachničkových trenýrkách, před novinkou “Lucky Bastard” se svěřil, že vybíral prstýnek pro svou slečnu. Neopomněl nás taktéž pozvat na jejich jarní turné, kterou pojedou s kapelou Like it.
Kolem půl deváté se v sále setmělo a na pódium se vyřinul dým. Mezi něj nakráčeli kluci z Koblížků v červených kuklách (poněvadž “Červená je punk”). Po pár mávnutích fanouškům svěřili také svoji vlajku a rozjeli show. Zavzpomínali si na mládí a na “Kejtý” (která kdysi zazněla i ve filmu “Můj vysvlečenej deník”, kde hráli sami sebe). Následovala novinka “Líbej mě”, kdy se na stage snesla spousta růžových balónků a trošku to působilo jako prosincová oslava Valentýna.
Potom se muzikanti zajímali o to, odkud za nimi lidi dorazili, čímž odkazovali na následující píseň “787” o jejich rodném Šumperku a prvního hosta – zpěváka Dana z kapely Trocha klidu, který s nimi tento song nazpíval.
Na další song “Balim si věci” byl na stage přidán chodicí pás, po kterém zpěvák Josie chodil v obrovském kožichu, jakoby nás chtěl přenést někam do minulosti na koncert Leoše Mareše. Pak přišla story o jednom letním výletu, kdy kluci jeli někam na bazén, aby pomohli proslavit jednu nejmenovanou zpěvačku – očividně se zadařilo, zpěvačka nedávno vyprodala Fórum Karlín. Samozřejmě se Josef nezapomněl pochlubit, že ten bazén je dneska již i jeho a přivítal další hostku, Martinu Pártlovou, která si s kapelou zazpívala song “Chlapi”.
Píseň “Už mě nenajdou” nás trochu přenesla zpátky do éry Koblížků před lety, tudíž do přítomnosti a druhé poloviny koncertu nás musely dostat drogy a píseň “Včera jsem se zfetoval”. Tu si přišli se skupinou zahrát Rybičky 48.
Následovaly písně jako “Opustěný děti”, “Nejlepší chvíle”, “Skáču přes kaluže” nebo “Dicktafon”, ještě byl ale čas přivítat posledního hosta. A jelikož nešlo o nikoho jiného, než kapelu Walda Gang, bylo nutné se s nimi řádně přivítat – společnou písní “Walda Style”. A u toho nechyběl poskakující taneček ani konfety.
Na závěr koncertu pak zazněla píseň “Sami sebou” a novější “Kdyby nám”. A jelikož ta vypráví o tom, jak by se nám z kapes sypaly doláče, je pochopitelné, že se zpěvák vybavil strojem na dolary a střílel je kolem sebe. Škoda, že jen ty falešné.
Poté už se kluci rozloučili a šly si povídat s fanoušky.
Díky, že jsem mohla ještě před Vánoci vypnout a vyrazit na takhle nejen hosty nadupanou akci.
Autorkou textu a fotek: Šárka Preslová (více fotografií na odkazu)