Dneska netradičně místo recenze mám krátký rozhovor o albu přímo s tvůrcem Jurou Šperlem z INGOTT, který je mnohým znám ze svého působení ve formacích Citron nebo Limetall.
Album “Tři Kříže” vyšlo 25.11.2024 jako již čtvrté studiové album skupiny INGOTT. Tato kapela již má pár let za sebou a muzikanti mají spousty zkušeností, které se podepisují také na tomto albu. INGOTT je čtyřčlenná kapela a jejími členy jsou Jura Šperl (kytara, zpěv), Jiří Poty Potáč (kytara, sbory), Aleš Alda Venglář (basa, sbory) a nejmladším členem je bubeník Vojta Sedlák. Zamlžená krajina s kříži, nad kterými levitují lebky, to je dosti pochmurný obal, který ovšem věrně koresponduje s hudebním a textovým obsahem tohoto alba.
Vy jste již známí tím, že si na grafické stránce svých alb dáváte záležet, tentokrát je už na první pohled jasné, že se nebude jednat o veselé říkánky, ale že asi půjde o pochmurnější téma.
Malíř Martin Sitek, který je autorem obalu už naší předchozí řadovky “Commando”, si vyžádal texty a demosnímky, aby, dle vlastních slov, nasál atmosféru. Pak jsme se dohodli na kompozici a výsledkem je jednota, shoda obrazu s hudbou, šlo nám prostě o celek. Martin naprosto pochopil naši filozofii. Když už se někdo rozhodne koupit si nosič, což je vlastně produkt trvalé hodnoty, tak by měl dostat kvalitu ve všech ohledech.
Některé kapely už začaly využívat umělou inteligenci, a to nejen pro grafické účely. Neláká vás to?
Vím, ale neláká. Dokonce si nechávají psát texty. Tak to bych se pak styděl. Ale fakt je, že občas slyším z éteru tak strašidelné bláboly, že si říkám, že takovou pitomost snad ani člověk vymyslet nemohl. INGOTT si vždycky dával na textech záležet a dělá nám radost, když lidi přemýšlejí nad obsahem a snaží se ho co nejvíce pochopit. To je v těchto uspěchaných časech fakt paráda.
Když už mluvíme o textech, nové album je plné fatálních témat. Co tě vedlo k takové skepsi?
To je shoda náhod. Jde o reakci na sled špatných a nešťastných událostí, které se vyskytly právě v době, kdy jsme pracovali na nových věcech. Na druhou stranu, veselé nebo přímo komické skladby nejdou příliš s tvrdou rockovou hudbou ruku v ruce. Když zahraješ nějaký mollový rif, tak tě na první dobrou nic moc legračního nenapadne. I když existují výjimky.
Jednu takovou máte na tomto albu hned jako druhou v pořadí. “Já nejsem Jezus” se zdá být jasnou volbou pro živá vystoupení.
Album vychází koncem roku a to se různí interpreti předhánějí, jak co nejvíc oslovit lidi, tedy jejich optikou myšleno potencionální kupce, a produkují všelijaké koledy. To byla i pro nás výzva, takže úkol zněl jasně – napsat v podobném duchu vánoční song. Jenže výsledkem je takový veselý celoroční metalový rokenrol. Jeho geneze byla prostá: nejdříve byl vánoční námět, potom slogan, který ten námět odklonil trochu jinam, potom tempo, tónina, rif a kdyby byl čas a prostředky, tak i videoklip. Ten určitě bude, ale až po novém roce.
Na další hitovku “Rebel” jste ale videoklip natočit stihli a zajímavé na něm je, že se kapela vůbec neukáže s nástroji. Proč?
Je to skladba o chlapíkovi, který si žije nelehký úděl ve vlastním světě a nehodlá slevit ze svých zásad. Naprosto se do té role hodil můj kamarád Petes, jehož životní postoj byl pro ten text vlastně inspirací. Režisér a kameraman Lukáš Bulava točí kromě klipů většinou filmy a tak to taky pojal, jenže se do toho konceptu vůbec nehodili “rozkročení jakože hrající” muzikanti. Na tom jsme se ještě před natáčením shodli, a tak tam kapela vystupuje v podobě parťáků, kteří jej chápou a drží mu pěsti. Mimochodem, Petes nikdy nestál před kamerou, přesto vůbec nemusel nic hrát, natolik byl přesvědčivý.
Nové CD obsahuje různé, většinou fatální příběhy. Titulní „Tři kříže“ zní jako z 80. let.
Chtěli jsme to celé zjednodušit, zkrátit skladby, postavit to na náladách jednotlivých songů a nenechat se strhnout do zbytečných aranží typu „nekonečné sólo“. Dost to ovlivňuje i zemitý zvuk, ten se nám povedl. Bicí jsou přirozené a velké, všechny kytary nahrané syrově, nekomplikovaná basa, klasické rify, jasné texty… To všechno se zhmotnilo právě do titulní věci.
Vaším poznávacím znamením, tedy třemi kříži, mají údajně fanoušci potetovány různé části těla.
Ano, to je pravda. Jsou to většinou grafiky z obalů alb nebo různé variace na tři kříže umístěné na ramenech, pažích, zápěstích, krku, stehně a jedna holka to má dokonce na … Je to opravdu síla!
Vždy jsme se hlásili ke kořenům heavy metalu, sound kapely je postavený na poctivosti, nepředstíráme, že jsme moderní, progresivní, nepoužíváme playbacky, na nic si nehrajeme, fungujeme jako obyčejní rockeři na podiu i v civilu a nikdy to nebude jinak. Snad i proto máme fanoušky, kteří nám věří a ztotožňují se s naší muzikou, takže mají svůj důvod opatřit si kérku související s kapelou.
A to je ovšem pro nás velká pocta!
INGOTT je známý svými energickými koncerty. Jdete po vystoupení raději do klidu, nebo pokračujete ve stejném módu dál mezi fanoušky?
Vždycky se těšíme na to, že zase potkáme své známé, takže je snaha dostat se co nejdříve k výčepu, kde už nás většinou čekají. Anebo se jdeme společně podívat na některou další kapelu. Ale na odpočinek ještě máme čas. Ještě si to chceme všechno pořádně užít.
To bychom rádi popřáli všem, právě teď, na sklonku roku: Neztrácejte dobrou náladu a bavte se!!!
Já děkuji Jurovi za všechny cenné informace a za přiblížení alba svým fanouškům a přeji kapele spoustu energie do dalších koncertů.